Chcete se podílet na některých mých článcích?

Kopíruj(te) pouze se zdrojem!

Vše na tomto blogu beze zdroje je z mé tvorby.
_________________________________________________________________________

Krystalizovaní světa

10. listopadu 2013 v 20:19 | AnYa |  Píšu, dokud si nevypíšu propisku
(Na začátek bych vás chtěla důrazně upozornit, aby jste v názvu nehledali žádný hlubší smysl, protože tam žádný není. Je to spojení mého prdlého nápadu, že se mi přetrhla nit a že je tu fotka s kapkami, tudíž krystalizace na niti, z čehož vzniklo krystalizování světa. Někdy mě napadá, že bych měla zajet na návštěvu do bohnic a rovnou tak zůstat)
Po nějaké době jsem si řekla, že když mám konečně čas sednout si za ten počítač, mohla bych i něco napsat. Ani jsem moc neuvažovala, o čem článek bude. On si vždycky stejně jde vlastní cestou, jak se rodí myšlenky a zase hasnou, tak se mění témata o kterých píšu. Čím dál víc začínám pochybovat o tom, že bych zvládla napsat článek s jedním jediným tématem. Jistě by se mi mohlo podařit při psaní o kupříkladu úžasné životností mých baterii v mp3 které nekonečně vyčerpávám přejít k psaní receptu na zeleninový salát(ještě nějaký znát-jiný než "vezměte zeleninu co najdete v lednici a naházejte jí do misky", kterým se řídím já). Ale proč se tím trápit, když takový článek po mě nikdo nepožaduje. Zítra budeme ve třídě již v plném počtu a nemůžu říct, že by mě to nějak zvlášť těšilo. Poslední dobou se mi úspěšně daří tak trochu úmyslně zanedbávat testy a pak se ve stresu učit o přestávkách(aha, a nějaká návaznost by nebyla ?), protože ono není lehké odtrhnout se od knížky(Nyní jsem u sedmého dílu hraničářova učně, a se čtením oproti minulému týdnu postupuji žalostně pomalu, ale nijak mě to netrápí), soustředit pozornost na nezajímavý sešit a snažit se nevrazit si do uší sluchátka, protože ten sešit z člověka vysaje poslední zbytky pocitu, že je živ. Nedávno jsem si všimla jednoho zajímavého("zajímavého") úkazu. Nevedu odstavce. Když začnu nový odstavec, jako by se mi přetrhla nit. Ale ono, komu se pak chce číst tak nekonečný článek bez záchytného bodu...

Ale udělám hokus pokus a šup sem s tím novým odstavcem. Když už jsem nakousla to téma písniček, mohla bych se ho chytnout. Poslední dobou jsem si krom Linkin park oblíbila i Kryštofa a pár alb od Wanastovi vjecy. Jenže české písníčky mají sice velkou výhodu v tom, že pokud je text dobrý(jako že je), tak je to nezaplatitelně super, ale také velkou nevýhodu v tom, že když se teda rozhodnu učit, pořád vnímám text ale vědomosti nějak utečou, to je náhoda. Ne že by se to nějak značně projevovalo na mých známkách, ono je to stejně všechno teorie a co není teorie, to člověk zmákne s trochou praktického uvažování, ale přeci jenom, člověka netěší, že to vše dohání o přestávce.

Zbožňuju tenhle moment. Člověk se zasekne a neví jak dál. Většinou to ústí v konec článku, nebo v konec srozumitelné části článku. Ne že by doteď ten článek byl nějak srozumitelný, nebo dokonce smysluplný...tak abych se vyhla tomu nouzovému žvatlání, tak už se s vámi radši rozloučím :D.

Mějte se fajn,
AnYa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsem tu...

Poprvé 41.1% (46)
Poněkolikáté 36.6% (41)
Naposledy 22.3% (25)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama