Chcete se podílet na některých mých článcích?

Kopíruj(te) pouze se zdrojem!

Vše na tomto blogu beze zdroje je z mé tvorby.
_________________________________________________________________________

Vánoční povídka-Anežčin boj

18. prosince 2013 v 19:46 | AnYa |  Příběhy
Rozhodla jsem se zapojit so soutěže na Srdci blogu, takže zde je má povídka :).

Anežka si tiše vzdychla. Vše bylo tak krásné a vyzařovalo to spoustu lásky a štěstí. Za okny svítila světla a na náměstí zářil vánoční strom, hned vedle zakryté kašny. Z nebe padaly obrovské vločky, ale ona se z nich nedokázala radovat jako jiné děti. Byly pro ní přítěží. Nohy jí zábly přes tenké boty a domů měla ještě daleko. Ale nemohla jet autobusem ani tramvají, protože neměla peníze na lístek. Stejně žádná linka nejela až k ní domů, pomyslela si a ohlédla se na malé, mělké stopy co za sebou zanechávala. Ulice byla prázdná a tichá, až na koledy co zněly odevšad. Nikomu se v té zimě nechtělo pochodovat po městě. Ačkoliv byly teprve 4 hodiny odpoledne, obhloha byla tmavá, matná a zahalená mraky. Anežka si přitáhla bundu k tělu a šla dál. Když vyšla z centra města, procházela kolem chalup s blikajícími barevnými světýlky kolem oken, za kterými často seděly obtloustlé kočky nebo řvoucí papoušci v klecích. Když došla Anežka ke kraji lesa, který jí dělil od vesnice, začínalo se stmívat. Byl to les nepřátelský a tajemný a Anežka se ho bála už jako malá, dokud ještě nevěděla, že existují strašidla. Teď se ho bála ještě víc a cestou si vždycky povídala se zvířaty, aby si nepřipadala tak sama. Nejistě vkročila mezi potemnělé stromy a litovala, že nemají peníze na baterku, protože petrolejová lampoa nedá tolik světla a ke všemu si jí dnes nevzala s sebou. Myslela si, že jí nebude potřebovat, ale šli na exkurzi do mlékárny a škola jim proto skončila pozdě. Mlékárnu nesnášela ještě předtím, než do ní šli a teď jí nesnášela ještě víc, protože kvůli ní musela jít přes les potmě. S větší tmou přicházela i větší zima a Anežka drkotala zuby. Bývala by šla kolem lesa po poli, ale byla by jí zima, maminka by se o ní bála a navíc by nestihla úkoly. Zatímco přemýšlela, kolik může být 15×7m došla do půli cesty lesem. Když se bála, vždycky se snažila to spočítat, ale nikdy se jí to nepovedlo. Než to totiž stihla spočítat, něčeho se lekla nebo usnula. Už si 14× sečetla 7, když uslyšela vrčení. Rozběhla se a doma byla 2× rychleji. A vlk si klidně kráčel dál kolem cesty a čekal na pomalejší kořist. Anežka byla v běhu jedna z nejlepších ze třídy, ale domů utíkala tak rychle, že když doběhla k dřevěné chalupě na kraji vesnice, sotva popadala dech. Na konci vesnice zabočila vpravo a po chvíli dorazila k cihlovo-dřevěnému domku se zavřenými okenicemi. Až teď si všimla, že i přesto, že je hrozně zpocená, je jí neskutečná zima.

Zhasla svíčku a uvědomila si, jak moc dokáže světlo zvlídnit prostředí. Měla světlo ráda, protože tmy se bála. Nemohla vidět, co se ve tmě skrývá, a to jí vadilo. Napadlo jí, že by si teď mohla spočítat, kolik je 15×7, aby to konečně věděla, ale to by pak neměla co počítat kdyby se bála a to by se pak bála ještě víc. Zapálila znovu svíčku a podívala se z okna. Ráda se dívala na zasněženou krajinu a navíc šlo od svíčky teplo. Přejížděla prstem v plamenech, ale jí to nepálilo. Nikdy jí nic nepálilo. Hleděla z okna až do rána a když slyšela, jak v domě šramotí maminka, zhasla svíčku a dělala že spí. Ta jí za chvíli přišla vzbudit, ona se oblékla a snědla chleba s máslem a vydala se do školy. Šla kolem lesa, protože se bála, že vlk si na ní počká. Po cestě našla pětikorunu a byla ráda, že si může koupit lízátko. Ale proto přišla do školy pozdě. Vlastně i proto, že zas dlouho koukala na vánoční strom na Jindřišském náměstí. Představovala si, že je jen její a že se na něj může dívat pořád. Myslela si, že jí to rozveselí, ale naopak jí to rozesmutnilo, protože si uvědomila, jak jsou chudí. Tatínka skoro nevídala, protože chodil do práce ještě za tmy a za tmy se i vracel. A stejně jim to nebylo moc platné, že byl dluho pryč, stejně byli chudí. Anežce to bylo líto a chtěla tatínkovi koupit krásné teplé rukavice, aby mu už nebyla zima když chodí do práce. Proto po škole nešla domů, ale do města a hledala nápisy, že potřebují pomoc. Ale nikdo jí nechtěl, protože je prý moc malá a chodí do školy. Chtěla by pomáhat se sbíráním ovoce, ale byla zima. Zamrzelo jí, že Ježíšek doopravdy není. To by jí také mohl přinést rukavice. Jí i tatínkovi. Jenže ona věděla, že Ježíšek není. Tak jen tak chodila po městě a sledovala výlohy sk krásnými dárky a sledovala lidi, co vcházeli dovnitř a ven vycházeli s taškami plnými věcí. Všichni na ní koukali a kroutili hlavami, že je tak malá holčička ve městě sama. Ale ona nebyla malá. Všem to říkala. A hlavně mamince, aby si o ní nedělala starosti. Ale připadala si malá. Jako mravenec. Aniž by si to uvědomila, mířila ven z města, domů. Oběšla les a vešla do vesnice. A ptala se všech, jestli nechtějí pomoct a nikdo nechtěl. Jen pana Křiváka se neptala, protože se ho bála a stejně by nechtěl pomoct. Má služku. Tak se šla podívat do lesa, jestli tam ještě je ten vlk. A nebyl. Volala na něj, protože mu chtěla říct, aby jí sežral. Chtěla zjistit, jestli by mu zase utekla. Ale vlk nepřišel a Anežka byla smutná, že ani s vlkem si nepopovídá. Nikdo jí nechce pomoct, zlobila se. Tak si lehla doprostřed cesty a čekala, že někdo půjde kolem a pomůže jí. Ale nikde nebylo ani človíčka a místo toho začala pršet. Chvíli poslouchala déšť a když už jí byla moc velká zima, zvedla se a šla domů. Ale už nebyla smutná, protože si vzpoměla, co jí říkala babička dokud byla naživu. Že mrchy to mají vždycky lehké, ale ti spravedliví musí bojovat. A Anežka se rozhodla, že bude bojovat.

AnYa
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jsem tu...

Poprvé 41.2% (47)
Poněkolikáté 36% (41)
Naposledy 22.8% (26)

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 18. prosince 2013 v 19:55 | Reagovat

Nevím kolik je Ti let, ale povídku jsi zvládla na 1, s bohatou slovní zásobou.

2 Snapeova Snapeova | Web | 18. prosince 2013 v 20:41 | Reagovat

Moc hezká povídka :)

3 AnYa AnYa | Web | 19. prosince 2013 v 14:29 | Reagovat

[1]: 14 a děkuji :)

[2]: Děkuji! :))

4 Arwen Arwen | Web | 20. prosince 2013 v 18:17 | Reagovat

Hezká povídka! Držím ti palce :-)

5 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 21. prosince 2013 v 16:17 | Reagovat

moc hezká povídka s krásným závěrem :)
taky jsem mimochodem napsala vánoční příběh do soutěže :)

6 Lemonka Lemonka | Web | 22. prosince 2013 v 22:23 | Reagovat

Skvělá povídka. Píšeš úžasně. Strašně krásně se mi to četlo, jakoby samo od sebe. :) A jelikož jsem také Anežka, má to celé ke mě ještě o trochu blíže. x)

7 SergiooN SergiooN | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:26 | Reagovat

I found this page on 14th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama